Jakub Mulač se ohlíží za ODM: Chtěli jsme lepší výsledek, zkušenost to ale byla skvělá

Liberec - Po sérii tří medailí z velkých krajských turnajů se  tentokrát Liberecký kraj vrátil z Olympiády dětí a mládeže bez cenného kovu. Náš tým ale znovu dokázal s výběrovými soupeři hrát rovnocennou partii. "Pro všechny kluky to byla první takhle velká akce jejich kariéry a zároveň i dobrá škola," ví trenér Jakub Mulač.

Když se zaměříme pouze na konečné umístění, není čtvrtá příčka ve skupině spíše zklamání, vzhledem k ambicím před turnajem?
Vzhledem k tomu, co jsme poslední dobou zvládli uhrávat a jak jsme se v Liberci prezentovali v rámci extraligy U15, trošku zklamání to pro nás je. Měli jsme vyšší ambice, zároveň jsme však zůstávali nohama na zemi. Musíme brát v úvahu to, že se jedná o krajské celky a mnoho krajů má na výběr z hráčů více extraligových týmů. Nebyl to takový výsledek, pro který jsme si jeli, zároveň se však asi dá říct, že to byl takový střet s realitou měření sil s výběry.

Vstup do turnaje se přitom povedl velmi dobře – po výhře nad Jihočeským krajem jste sahali po vítězství i proti kraji Moravskoslezskému, který celý turnaj nakonec vyhrál.
Byli jsme hodně natěšení. Zpočátku prvního zápasu byla cítit lehká nervozita, s tou se ale kluci dokázali slušně porvat a přestože bylo utkání s Jihočeským krajem těsně před koncem nerozhodné, vzhledem k obrazu hry jsme cítili, že máme šanci to zvládnout. Byli jsme silnější na kotouči a krásným gólem jsme ten zápas zvrátili.

O Moravskoslezském kraji jsme věděli, že může jít o jednoho z favoritů, i díky domácímu prostředí. Je to jeden z hokejově největších krajů s obrovskými možnostmi výběru hráčů. Na druhou stranu jsme věděli i to, co zdobí nás a co by mohlo platit. Dali jsme si nějaké notičky, hrálo se nahoru dolů a bylo to velmi pěkné představení z obou stran. Pro nás bohužel s černou kaňkou, v závěru jsme udělali několik chyb a lacině jsme inkasovali vyrovnávací branku na 2:2. Možná to byl jeden z klíčových momentů celého turnaje, ale takový je hokej. Kdyby mi někdo před prvním dnem řekl, že začneme výhrou a remízou, podepsal bych to.

Vzhledem k tomu, že Moravskoslezský kraj došel až k vítězství v turnaji, kouše se ta remíza o něco lépe? Není to vůbec špatná vizitka...
Určitě ano, je fajn, že jsme s vítězem uhráli bod. Na turnaji nebylo moc týmů, kterým se to proti domácím podařilo. Ale jak už jsem říkal, vzhledem k průběhu to mohl být ten rozhodující bod, který nám na konci chyběl.

Souhlasíš s tím, že turnaj se pro náš tým začal nepříznivým směrem lámat v utkání s Jihomoravským krajem? Trefili jste několik tyček, nedokázali ani jednou skórovat a přes slušný výkon jste padli 0:3.
Jihomoravský kraj neměl co ztratit a věděli, že proti nám musejí uspět, aby měli šanci postoupit ze skupiny. Zápas měl docela dobré parametry z obou stran, týmy se tahaly, bylo to o tom, kdo vstřelí první gól. Nám několikrát odskočil puk ve velkých šancích, neproměnili jsme ani únik dvou samotných hráčů na brankáře. Asi tam byla i lehká nervozita kvůli tíze okamžiku, mačkalo se to na míň hráčů. Tím, že náš kraj nemá tak široké hráčské možnosti, jsme se snažili hráče nasazovat tak, aby to bylo nejlepší pro tým. Zpětně bych asi neudělal nic jinak. Dostali jsme první gól, další jsme pak inkasovali vždy po vlastních neproměněných šancích.

Do souboje s velmi silným Pardubickým krajem jste tedy šli v těžké pozici prakticky s nutností uspět.
Přesně tak. Řekl bych, že Pardubický kraj se na turnaji prezentoval vůbec nejlepší hrou do útoku. Měli šest nadstandardních útočníků, další tři byli určitě nadprůměrní. Naši kluci asi měli trošku v hlavách, že musí. Vedli jsme 1:0 a hned potom jsme ještě trefili tyčku, což byla velká škoda. Soupeř by se třeba začal o výsledek víc strachovat. Takhle jsme za několik minut dostali branku na 1:1 a Pardubičtí už pak měli navrch a zaslouženě vyhráli.

Jaká pro hráče byla zkušenost, zahrát si s takhle kvalitními výběrovými týmy?
Skvělá zkušenost. Pro všechny kluky to byla první takhle velká akce jejich kariéry. Byla to zároveň i dobrá škola, protože se blíží play-off extraligy U15 a tam nebude prostor na to, nechat si zápasy utíkat trošku vlastní lehkovážností, což se nám na ODM občas stávalo. Věřím tomu, že to pro hráče bylo velké ponaučení třeba i do dalších let.

Před ODM jste měli skvělé výsledky v rámci krajských turnajů VTM. V čem to bylo tentokrát jiné?
Turnaje VTM pro nás jsou strašně fajn. Trošku se ale ukázalo, že v těchto turnajích ještě některé kraje nemusejí mít tak silné výběry, se kterými pak přijedou na ODM. Někteří hráči třeba už působí v dorostu a VTM nehrají, některé kraje si na ODM zároveň do svých týmů stáhly hráče, kteří už působí v zahraničí. Ty výsledky v rámci VTM mohly být v tomhle malinko zkreslující. Možná i hráči si malinko mysleli, že ten rozdíl tak velký nebude.

Nebyli kluci trošku nervózní z toho, jak moc byla olympiáda sledovaná třeba i ze strany skautů?
Stoprocentně. Když se podívám na individuální výkony našich hráčů na ODM, většina dokáže hrát lépe, než ukázala na turnaji. Nervozita ze sledovanosti olympiády určitě mohla být jedním z aspektů. My jsme se jako trenéři samozřejmě snažili kluky podle aktuální situace uklidňovat nebo naopak nakopávat, komunikovat s nimi a srovnávat je. Těžko říct, jestli se dalo něco udělat jinak. Vím ale, že celý realizační tým odvedl dobrou práci a snažil se klukům pomoci co nejvíce.

Jaký zážitek celkově olympiáda byla?
Bylo to strašně fajn. Zápasy jsme navíc hráli ve Frýdku-Místku, kde byl olympijský dům a probíhaly tam všechny ceremonie. Kluci byli delší dobu pospolu a věřím, že jsme utužili partu a můžeme z toho těžit i směrem do play-off extraligy U15.

foto: Martin Voltr